Bacilární úplavice, Shigelóza

Shigelóza je extrémně nakažlivé průjmové onemocnění, vyskytující se většinou v oblastech se zhoršenými hygienickými podmínkami. K nákaze dochází alimentární cestou požitím kontaminovaných potravin nebo vody. Mezi charakteristické příznaky patří svíravé až křečovité bolesti břicha a vodnaté průjmy o velkém objemu. Tento rod bakterií má několik podskupin, z nichž nejnebezpečnější je skupina A, kam patří mimo jiné také Shigella dysenteriae

Původce

bakterie z rodu Shigella (Shigella dysenteriae)

Shigelóza je extrémně nakažlivá průjmová choroba, jejímž původcem je gramnegativní tyčinkovitá bakterie z rodu Shigella. Tento rod bakterií má několik sérotypů, z nichž nejnebezpečnější je Shigella dysenteriae.

Přenos

K přenosu tohoto průjmového onemocnění dochází alimentární cestou požitím kontaminovaných potravin nebo vodou a také fekálně-orální cestou. Typicky se onemocnění vyskytuje v oblastech se zhoršenými hygienickými podmínkami (dětské tábory, psychiatrické léčebny aj.).

Příznaky a průběh

Inkubační doba od přenosu infekce trvá několik dní. Bakterie se nejprve pomnožuje v tenkém střevě, odkud se přesouvá do tlustého střeva a napadá jeho epitel. V důsledku toho se na střevní sliznici vytvářejí zánětlivá až nekrotická ložiska a nakažený má typické příznaky dysenterie. Shigelly produkují toxiny, díky nimž snadno pronikají do hostitelských buněk a destruují je. Nejagresivnějším toxinem je shiga toxin produkovaný bakterií Shigella dysenteriae. Má vlastnosti cytotoxinu, neurotoxinu a endotoxinu a vyvolává závažné zdravotní komplikace, např. hemolyticko-uremický syndrom.

Mezi charakteristické příznaky shigelózy patří svíravé až křečovité bolesti břicha, vodnaté průjmy o velkém objemu, které se postupně zahušťují, a stolice pak obsahuje stopy hlenu a krve. Pacient je silně dehydratován a v těžších případech může dojít až k protržení střevní stěny. U kojenců a batolat hrozí vznik tzv. hemolyticko-uremického syndromu (HUS), kdy dochází k akutnímu selhání ledvin a poškození dalších orgánů. Tato komplikace je však u shigelózy poměrně vzácná, častěji je HUS způsoben enterohemoragickou Escherichia coli (EHEC).

Diagnostika

Pro přímou diagnostiku této průjmové choroby se provádí stěr z rekta s následným kultivačním vyšetřením původce. Shigella se rovněž prokazuje nepřímou metodou, a to stanovením specifických protilátek ze vzorku krve nakaženého.

Léčba

Léčba bacilární úplavice spočívá převážně v dostatečném nahrazování ztracených tekutin. V těžších případech se nasazují antibiotika, a to především z epidemiologických důvodů. Používají se např. fluorochinolony nebo azitromycin.

Zdroje literatury