Kapavka (gonorrhoea)

Akutní hnisavý zánět, postihující sliznice urogenitálního traktu. Může způsobit i zánět oční spojivky, rekta a vzácně i sliznice nosu, úst a faryngu (ústní části hltanu). Krevní cestou může vyvolat i onemocnění pohybového aparátu, endokardu (blána pokrývající vnitřek srdeční dutiny) a oční duhovky.

Poslední desetiletí se její výskyt celosvětově snižuje. Postihuje hlavně věkovou skupinu mezi 15-35 lety.

Původcem kapavky je gramnegativní diplokok, Neisseria gonorrhoeae (gonokok) tvaru kávových zrn (dvojice koků přivrácených k sobě oploštěnou stranou).

K onemocnění dojde téměř vždy při pohlavním styku.

Kapavka muže

Kapavka se projeví po kontaktu s infekcí u 25 % mužů. Většinou jde o hnisavou uretritidu (zánět močové trubice) s pálením a řezáním při močení, častým močením v krátkých intervalech a běložlutavým uretrálním výtokem či zarudlým ústím uretry. Inkubační doba má tendenci se prodlužovat, průměrně je 3-6 dní (krajní rozmezí je 1-14 dní).

U muže probíhá akutní kapavka nejprve v přední části močové trubice (=kapavka přední) a neléčená kapavka se rozšíří i do zadní části uretry (=kapavka zadní). Odtud postihuje obvykle močový měchýř a prostatu. Z přední a hlavně i zadní kapavky se mohou vyvinout zánět až absces v místě periuretrálních žlázek, Cowperových žláz apod.

Pro zjištění infekce se provádí kultivace moči (zkouškou dvou sklenic - zakalení jen první porce je kapavka přední, zakalení obou porcí je kapavka zadní), možná je i kolonizace sliznice faryngu (ústní část hltanu), rekta (zejména při análním a orálním sexuálním styku) a spojivek.

Chronická kapavka probíhá bez výraznějších klinických příznaků. Objevuje se mléčně zkalený sporý výtok (hlavně ráno = „ranní kapavka“). V moči se objevují vlákna hnisu.

Kapavka ženy

Kromě močové trubice, stejně jako u muže, je u ženy kapavčitým zánětem postižen především cervix uter – cervikální žlázky (=tubulózní hlenové žlázky).

První příznaky infekce se projevují pálením a řezáním při močení a hlenohnisavým výtokem z uretry. Hnisavý výtok vyvolává zánětlivé podráždění sliznic v oblasti malých a velkých stydkých pysků (edém, zarudnutí).

Kapavčitá infekce často postihuje i žlázy Bartolinské (párový orgán uložený v hloubce zadní části stydkých pysků, její funkcí je zvlhčovat poševní vchod), v jejichž místě lze nahmatat bolestivé zduření. Z ústí Bartolinské žlázy na vnitřní straně malých stydkých pysků při expresi vytéká hnis. Stékáním hnisu ze zevního genitálu může být infikována sliznice rekta.

Odběr na kultivační vyšetření se provádí z cervixu, uretry, rekta, event. faryngu. Odběr 2-3 dny po menstruaci má větší záchytnost.

Chronická kapavka probíhá u žen téměř bez větších subjektivních i objektivních příznaků. Kapavčitá infekce bývá obvykle skrytá v některých žlázkách nebo slizničních vyklenutích. Problémem je opakované ohrožení postižené ženy komplikacemi, nebo se může stát zdrojem šíření kapavky.

Terapie

Účinnými antibiotiky jsou cefalosporiny, ciprofloxacin, spektinomycin. Doxycyklin a azitromycin jsou účinné i proti Chlamydia trachomatis. Zánětlivé onemocnění pánve se léčí kombinacemi antibiotik.

Kontroly po léčbě tvoří bakteriologické vyšetření 24-48 hodin po skončené terapii a pak ještě dvakrát v týdenních intervalech (u mužů po provokaci masáží prostaty). U negravidních žen je jedno vyšetření prováděno během menstruace. Před léčbou a čtyři měsíce po jejím ukončení je provedeno sérologické vyšetření: vyhledávací testy na syfilis a stanovení anti-HIV protilátek. Při negativním klinickém, laboratorním a sérologickém vyšetření je nemocný po čtyřech měsících vyřazen z evidence.

Prognóza po včasné léčbě je dobrá.

Zdroje informací

ŠTORK, Jiří. Pohlavně přenosné infekce a nemoci genitálu. In Dermatovenerologie. Praha : Galén, 2008, s. 444-446. ISBN 978-80-246-1360-4.

RESL, Vladimír. Pohlavně přenosné choroby. In VOSMÍK, František. Dermatovenerologie. Praha : Karolinum, 1999, s. 340-345. ISBN 80-7184-633-3

ZÁHEJSKÝ, J. Gonorrhoe-kapavka. In ZÁRUBA, František. Dermatologie. Praha : Karolinum, 1992, s. 233-236. ISBN 80-7066-692-7

Kapavka. In Pohlavně přenosné infekce genitálu.

Pubmed (review):

BIGNELL, C.; GARLEY, J. Azithromycin in the treatment of infection with Neisseria gonorrhoeae. Sex Transm. Infect. 2010, 86(6), s. 422-6.

LEWIS, D. The Gonococcus fights back : is this time a knock out?. Sex Transm. Infect. 2010, 86(6), s. 415-21.

DEGUCHI, T.; NAKANE, K.; YASUDA, M. Emergence and spread of drug resistant Neisseria gonorrhoeae. The Journal of urology. 2010, 184(3), s. 851-8.

LARKE, N. Male circumcision, HIV and sexually transmitted infections : a review. British journal of nursing. 2010, 19(10), s. 629-34.